Jan Sýkora (1876 – 1942)

Jan Sýkora se narodil 23. července 1876 v Komorně. Od roku 1900 působil jako restauratér v Londýně. Jeho hotel a restaurace Český dům na Gloucester Road č. 26 se stala záhy centrem společenského života české krajanské kolonie. Když byla v roce 1903 založena jednota Sokola Londýn, stal se Jan Sýkora jejím knihovníkem a působil také v krajanském spolku Žižka.

Od počátku první světové války se Jan Sýkora aktivně zapojil do československého zahraničního odboje a spolupracoval s jeho předními představiteli, s T. G. Masarykem, Benešem i Štefánikem. O jeho blízkém vztahu a spolupráci s Masarykem svědčí mimo jiné zápis ze Sýkorových vzpomínek k jeho volbě předsedou české kolonie v Londýně, citovaný v kronice obce Komorno: „Tušil jsem, že to nebude jen čestná funkce, že to znamená tvrdou práci i velká vydání a starosti. Nepředvídal jsem však, že to bude i mým životním štěstím, že mě bude dopřáno po celé dva roky spolupracovat s největším mužem současné Evropy T. G. Masarykem, vůdcem čsl. zápasu o samostatnost.“ Podle zápisu v kronice byl Masaryk při návštěvách Londýna během první světové války vždy hostem u manželů Sýkorových a v lednu 1917 jim za to děkoval v dopise: „ - - - prosím přijměte ode mne tento opožděný novoroční dárek, já jsem nejen Vás, ale i Vaší paní tolikrát obtěžoval a pravděpodobně ještě obtěžovat budu, že mi nezazlíte tento projev mé vděčnosti.“ V jeho domě byly zřízeny kanceláře, kde se připravovaly odbojové akce, a odkud Sýkora odeslal na ministerstvo války nabídku krajanů ke službě v anglické armádě, kam nastoupili v roce 1917. On sám, přes svůj tehdy již pro armádu vysoký věk, narukoval 29. května 1917 k Army Service Corps, kde sloužil až do 6. února 1919. (pozn. Ačkoli se čeští dobrovolníci žijící v Anglii hlásili do britské armády sídlící v Londýně, jsou vedeni v legionářských registrech jako legionáři francouzští.)

V roce 1919 navštívil Jan Sýkora Československo a v roce 1923 se do vlasti vrací natrvalo. Usadil se jako restauratér v Plzni, později působil jako majitel tabákového skladu. Po nacistické okupaci českých zemí se v dubnu 1939 zapojil do svého již druhého odboje. Zorganizoval na Plzeňsku odbočku ilegální organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme, která distribuovala ilegální časopis „V boj!“ a zajišťovala předávání zpravodajských informací z Plzeňska do pražského ústředí. V roce 1940 byl ve svém bytě zatčen gestapem a postupně vězněn v Plzni, v Praze na Pankráci, v Terezíně, v Mnichově a nakonec v Berlíně, kde byl 16. listopadu 1942 popraven.

V centru Komorna - části města Blovice – je umístěn pomník Janu Sýkorovi z roku 1947, který byl slavnostně odhalen 12. září 1948 a který je od roku 1958 kulturní památkou.

Zdroje:

Koželuh J., Klímová V., Mašková J. a kol. Památce československých legionářů okresu Plzeň-jih. Okresní muzeum Plzeň – jih ve spolupráci se Státním okresním archivem Plzeň – jih. Blovice. 1999. 64 s.

Pamětní kniha obce Komorno, okres Blovice II.; dostupné z: https://www.portafontium.eu/iipimage/30560325/soap-pj_00485_obec-komorno-1951-1983_0460?language=cs&x=-12&y=5&w=1024&h=609

Vojenský historický ústav Praha, dostupné z: http://www.vhu.cz/jan-sykora/ - citováno dne 29. 4. 2019