Bývalá obecní šatlava
Bývalá obecní šatlava se čtyřmi samostatnými klenutými celami se nachází v přízemí budovy radnice. Je jedním z mála dochovaných objektů svého druhu v blovickém regionu. Prostory šatlavy nejsou veřejnosti běžně přístupné, ale je možné je navštívit v rámci exkurzí nebo při různých příležitostech. V jedné z cel se mohou návštěvníci seznámit s historií okresního soudu v Blovicích a blovické četnické stanice. Ostatní cely jsou využívány jako archiv.
Okresní soud Blovice
Okresní soud Blovice byl zřízen v roce 1850 v obvodu krajského a okresního sborového soudu Plzeň.
Soudní okres Blovice tvořily tyto obce:
Blovice, Borovno, Bzí, Číčov, Čižice, Drahkov, Hořehledy, Hořice, Hradiště, Hradišťská Lhotka, Hradišťský Újezd, Chlum, Chocenice, Chocenická Lhota, Chocenický Újezd, Chouzovy, Chválenice, Chynín, Jarov, Komorno, Kotousov, Lipnice, Losiná, Louňová, Lučiště, Milínov, Míšov, Mítov, Nebílovský Borek, Nebílovy, Nechánice, Netunice, Nezbavětice, Nezvěstice, Nové Mitrovice, Olešná, Planiny, Předenice, Přešín, Seč, Smederov, Sp. Poříčí, Střížovice, Struhaře, Šťáhlavice, Štěnovický Borek, Štítov, Těnovice, Únětice, Vlčice, Vlčtejn, Vlkov, Záluží, Zdemyslice, Zhůř, Žákava, Žďár, Ždírec, Želčany, Železný Újezd.
Štěnovice přešly roku 1873 a o 3 roky později (1876) Čižice a Štěnovický Borek k plzeňskému soudnímu okresu, Losiná pak v roce 1934.
Okresnímu soudu příslušela výlučná pravomoc v následujících věcech:
- rozepře o majetkové nároky hodnoty nejvýše 500 zl. podle vlastního určení žalobce (později se tato hranice zvyšovala)
- spory podle zvláštní povahy nároku sporného, např. spory o otcovství k nemanželskému dítěti, spory o určení a upravení hranic nemovitých statků, o služebnost bytu a výměnek, spory z čeledního a služebního poměru, spory mezi vlastníky lodi, voraři, povozníky nebo hostinskými a jejich zákazníky, spory o vady dobytka
- nesporné věci - pozůstalostní agenda, poručenská agenda, opatrovnictví, prohlášení za mrtvého, dobrovolné rozvody, adopční agenda, agenda legitimační a amortizační
- vedení pozemkových knih
Jeden den okresního soudu:
Práce soudu začínala zpravidla v 8 hodin ráno a první jednání bylo nařizováno nejčastěji v 8:30h. Jednání u soudu se vyznačovalo rychlostí a jednoduchostí, např. výslechy svědků netrvaly déle než 15 minut. Ústní jednání většinou končilo do 16. hodiny.
V činnosti soudu nebylo výjimkou konání tzv. soudního dne, který se odbýval vždy pouze ve Spáleném Poříčí a byl mu účasten vždy soudce nebo soudní adjunkt a zapisovatel.
Častým úkonem bylo provádění exekuce přímo v místě bydliště povinného. Jejím prováděním byl vždy pověřen kancelista.
Okresní soud Blovice ukončil činnost 31. 1. 1949.
Zdroje:
Janák J., Hledíková Z. 1989. Dějiny správy v českých zemích do roku 1945. Státní pedagogické nakladatelství. Praha. 519 s. ISBN: 80-04-21189-5
Keller, R. 1994. Okresní soud, notářství a advokacie v Blovicích (1868 – 1914). Diplomová práce. Univerzita Karlova. Právnická fakulta. Praha
Fond Okresní soud Blovice, SokA Plzeň-jih se sídlem v Blovicích
ČETNICKÁ STANICE BLOVICE
Četnická stanice byla v Blovicích zřízena v září roku 1850 o počtu 5 mužů. Byly jí přiděleny tyto obce: Blovice, Bohušov, Hradiště, Ždírec, Myť, Žďár, Louňava, Přešín, Čížkov, Železný Újezd, Chynín, Nové Mitrovice, Štěnovice, Planiny, Nechánice, Borovno, Štítov, Hořice, Spálené Poříčí, Vlkov, Milínov, Mítov, Míšov, Struhaře, Hořehledy, Zdemyslice, Žákava, Nezvěstice, Olešná, Šťáhlavice, Chválenice, Nezbavětice, Netunice, Nebílovy, Nebílovský Borek, Štěnovický Borek, Želčany, Chouzovy, Střížovice, Chlum, Únětice, Vlčtejn, Chlumánky, Seč, Chocenický Újezd, Drahkov, Bzí, Čábuzí, Jarov, Zhůř, Chocenice, Kotousov, Komorno, Nová Huť, Železná Huť, Vlčice, Smederov, Hradišťská Lhotka a Hradišťský Újezd.
Postupně byly zřizovány další četnické stanice – Štěnovice, Starý Plzenec, Spálené Poříčí, Nové Mitrovice, Nezvěstice a Chocenice - a ubývaly obce, které patřily pod četnickou stanici Blovice.
Stanice Blovice patřila v době zřízení k Plzeňské četě a ke 4. křídlu v Plzni, které se v roce 1866 následkem zmenšení počtu křídel přeměnilo na 2. křídlo.
Část četnictva jezdila koňmo.
Např. v roce 1929 bylo v obvodu četnické stanice v Blovicích zatčeno 16 osob pro činy ohrožující cizí majetek, 2 osoby pro ohrožení tělesné bezpečnosti a 1 osoba pro zprotivení se četníku ve službě. Bylo učiněno 285 udání pro různé trestné činy, vykonáno 11 eskort, 6 asistencí, 3 služby při živelních pohromách, nalezeny 3 zraněné osoby a 3 mrtví.
V r. 1931 bylo zatčeno 23 osob, učiněno 276 udání, vykonáno 36 zvláštních služeb, vysláno 5 hlídek z důvodů živelných pohrom, nalezeno 6 mrtvých a 1 zraněná osoba.
Někteří jednotliví četníci byli za svoji službu nadřízeným orgánem veřejně pochváleni, stejně tak bylo veřejné uznání vysloveno i celé četnické stanici v Blovicích. V Památníku četnické stanice Blovice se např. uvádí, že dne 18. července 1922 byla zemským četnickým velitelstvím pro Čechy v Praze velice úspěšná činnost Blovické četnické stanice - za úspěchy ve vypátrání větších a mnoho tisíc korun obnášejících krádeží a zjištění pachatelů i přechovávačů těchto krádeží - veřejně uznána a byl vysloven této stanici zemským četnickým velitelstvím za tuto činnost vřelý dík.
Činnost četníků byla velmi pestrá, kromě vyšetřování krádeží, sebevražd, vražd a jiných činů zasahovali blovičtí četníci také u požárů, různých nehod apod.
V šatlavě se nachází několik panelů s výběrem některých případů, které byly zaznamenány do Památníku četnické stanice Blovice.
Zdroj:
Památník četnické stanice Blovice – SOA Plzeň, Fondy veřejné bezpečnosti kraje Plzeň 1849 – 1860, inv. č. 20
