Židovský hřbitov
Židovský hřbitov se nachází ve východní části města pod hrází rybníka v parku Cecima a je ve vlastnictví Federace židovských obcí v České republice. Byl založen v roce 1683 a jako cenný doklad místní židovské komunity byl v roce 1958 prohlášen za kulturní památku.
Podle zatím zřejmě nejnovějšího výzkumu provedeného pracovníky spolku TAMUS v Tachově Václavem F. Chvátalem a Lenkou Havlovou v roce 2010 a aktualizovaného v letech 2013 a 2014 se na blovickém židovském hřbitově dochovalo 214 náhrobků (viz schéma). Jedná se o pro židovské hřbitovy typické deskové náhrobní kameny zapuštěné kolmo do země – stély s vytesaným reliéfem v horní části a epitafem (náhrobním nápisem), který kromě jména a data úmrtí obsahuje také text, který se nějakým způsobem váže k životu zemřelého. Reliéfy mají podobu ornamentů nebo symbolů vegetace, ale najdeme zde i reliéfy, které se vztahují k povolání zemřelého (žehnající dlaně na náhrobcích kněží), zvířecí motivy symbolizující jméno zemřelého nebo např. hrozny jako symbol moudrosti. Nejstarší náhrobky na blovickém hřbitově jsou z přelomu 17. a 18. století, nejmladší z první pol. 20. stol., poslední pohřeb se zde konal v roce 1938. Novodobé náhrobky už mají obeliskové tvary, podobné těm na křesťanských hřbitovech, ve dvou případech se objevuje i secesní zábradlíčko. Texty na náhrobcích jsou v hebrejštině a němčině, ty novodobější pak i v češtině.
V kronice města se dochovala zmínka o rozšiřování židovského hřbitova v září 1762, kdy zástupci tehdejší židovské komunity bez vědomí a svolení vrchnosti přikoupili od obce obecní půdu o výměře 30 loket za 30 zl. Byli odsouzeni k zaplacení pokuty 100 zl. a ti, kdo koupi domluvili, byli potrestáni třemi dny vězení. Podle zápisu v kronice jim po udělení milosti byla z tohoto trestu odpuštěna částka 50 zl.
Druhá světová válka znamenala faktický zánik židovské komunity v našem městě, oběti holokaustu připomíná pomník při východním okraji židovského hřbitova. V poválečných letech zůstal hřbitov bez dalšího využití, bez pravidelné údržby a byl poměrně často terčem vandalských útoků. Náhrobky byly povaleny, některé ukradeny, ohradní zeď byla rozebírána, na jižní straně pak zřejmě zmizela pod nánosy materiálu, který byl k této části hřbitova několik desetiletí navážen. Hřbitov tak spěl k úplnému zániku. Naštěstí mohla po roce 1990 židovská obec hřbitov vyčistit a znovu postavit povalené náhrobky. Přesto je většina náhrobků pravidelně pohlcována porostem břečťanu, stejně jako torza ohradní zdi i hřbitovního domku, v pramenech uváděného jako umývárna, který stál v severozápadním rohu hřbitova. Spolupráce Federace židovských obcí v ČR a města Blovice by měla v příštích letech díky postupné obnově vrátit tomuto místu důstojnou tvář, kterou si bezpochyby zaslouží. Zdejší židovský hřbitov je vlastně jednou z mála památek na židovské spoluobčany, kteří byli po staletí nedílnou součástí blovické společnosti, a kteří se podíleli na rozvoji našeho města.
