Zámek Hradiště
Zámecký areál byl stejně jako většina blovických památek za kulturní památku prohlášen v roce 1958 jako sociologicky hodnotný celek zámku v novogotické úpravě spojeného s parkem, hospodářským dvorem, mlýnem a zahradnickým domem se skleníkem a jako doklad dobového názoru na úpravy feudálních sídel ve druhé polovině 19. století.
Zámek Hradiště byl postaven na místě bývalé tvrze v roce 1704 Janem Josefem z Újezda a v roce 1775 upraven hrabětem Josefem Krakovským z Kolovrat. V roce 1858 nechal hrabě Hanuš z Kolovrat upravit do současné podoby zámeckou kapli sv. Ondřeje. Novogotickou podobu získal zámek roku 1873, kdy jej vlastnil hrabě Eduard Pálffy z Erdödu. V roce 1919 prodali Pálffyové hradišťský velkostatek hronovskému textilnímu továrníkovi Adolfu Klikarovi, po roce 1945 byl velkostatek konfiskován. Od 1. září 1950 začala zámek využívat základní odborná škola rolnická, 1. září 1952 pak bylo v zámku otevřeno středisko pracujícího dorostu včetně internátu a od 1. ledna 1953 byl zřízen školní statek. Zemědělskému školství sloužil zámecký areál do roku 2000, kdy byl zámek Hradiště s parkem přidělen Okresnímu muzeu Plzeň- jih, dnes Muzeu jižního Plzeňska v Blovicích, p.o.
Romanticky upravený zámecký park byl založen kolem roku 1775 na místě starší zahrady, připomínané již v roce 1687. Východní hranici parku určuje řeka Úslava. Parkem protéká Komorenský potok a dále odtok od mlýna – Mlýnská strouha. Ve druhé polovině 19. století provedl zámecký zahradník Josef Steinwender z Retzhofu u Štýrského Hradce zásadní rekonstrukci parku. Byl vyhlouben rybník s ostrůvky, v prostoru mezi zámkem a hospodářským dvorem byla postavena dřevěná galerie s altánky, porostlá popínavými rostlinami. Před jižním průčelím zámku byla vybudována kamenná kruhová kašna s fontánou a voliéra. U východní strany zámku nechal Steinwender zbudovat umělou jeskyni a přes Mlýnskou strouhu několik kamenných mostků. Dalšími objekty v parku byly např. poustevna, dvě chaloupky nebo odpočívadlo s kamenným stolem. Posledním významným zámeckým zahradníkem byl v letech 1893 – 1919 František Nejdl. Zámecký park je velmi hodnotný také z dendrologického hlediska
Z jihu přiléhá k zámku komplex hospodářských a obytných budov většinou z konce 18. století a 1. poloviny 19. století, přístupný bránou od křižovatky silnic na Vlčice a Bohušov, v těsném sousedství pak stojí klasicistní mlýn s obytným stavením č. p. 25 a s chlévy, který tvořil součást širšího hospodářského zázemí zámku. Při cestě od zámku do centra města navazuje na zámecký park prostor bývalé užitkové zahrady s domem zámeckého zahradníka č. p. 28 z konce 18. století a s romantickými skleníky jako další funkční součást zámeckého areálu.
